Zima jak v rusku....ehm Kanade

Vcera byla nedele, takze obchazeni praci nemelo cenu. Poslali jsem jen par zivotopisu po netu a domluvili se se Sharon a Joem ze se pujdem nekam podivat. Bohuzel Sharon je tu jen 4 mesice a furt maka/studuje a Joe zase z Markhamu nevystrci paty takze volba kamze to vyrazime zustala na googlu a mape.

Kazdopadne oproti predpovedi bylo v nedeli rano pocasi jak vymalovane, svitilo slunicko a bylo fakt pekne. Nicmene Joe ktery nas mel vyzvednout se napred zdrzel v zacpe a pak ho chytili policajti protoze jel rychle takze jsme se vypravovali fakt dlouho. Neva, aspon jsme mezitim zabehli do walmarktu koupit folii na zabaleni matrace az ji budem stehovat.
Po jedenacte jsme se konecne vyprdolili, sjeli na Don Mills kde jsme nechali auto a dal se jelo metrem do downtownu. Pritom se Joe priznal, ze za jeho 5 let pusobeni v Torontu je to POPRVE kdy jede metrem, protoze pry do downtownu moc nejezdi a kdyz jo, tak spis ho veze nekdo autem. Prislo mi trosku srandovni ze se po 14 dnech v Torontu vyzname v metru lip nez nekdo kdo tu zije pres 5 let ale co uz.

Dorazili jsme na King street, prestoupili na salinu a po kratke jizde se ocitli u cile. Tim by Distillery district - ctvrt z viktorianskych dob kde se palil alkohol a varilo pivo. Vsechny baraky jsou tam cihlovaty, neco jako brnensky areal Mosilany. Tesil jsem se na peknou prochazku ale je to malinky, prolezle jsme to meli za 20 minut. Je to pekny az trosku umelohmotny, zvlast nenapadne postavene sudy mi v dnesni dobe prijdou nepravdepodobne, ale proc ne. Kazdopadne se tam da trosku rozume fotit, coz zatim o Torontu jako celku nemuzu moc rict (nevim kdo jim tady nakukal aby vsecny elektrinu tahli horem vysledkem je zmet dratu vsude, na kazde fotce to zavazi).
Po distillery districtu jsme se rozhodli jit k brehu Ontaria. Napad super, na mape se to zdalo jako fajn prochazka se zelenymi plochamy ktere vetsinou znaci parky. Realita byla bohuzel odlisna. Kus se muselo jit podel dalnice (hnus) a dalsi kus podel prumysloveho pristavu (o neco mensi hnus, aspon to nesmrdelo a nehlucelo). Takze industrialu jsme si uzili azaz.

V pulce cesty nas dokonce zastavila pani na kole a ptala se kam jdeme, zepry je to tu opustene a nic tu nejzdi. No ale co je pro Kanadana ujiti cca 3km pesky jako problem, je pro cecha v pohode takze nas neodradila. V pulce cesty jsme narazili na spestreni v podobe supermarketu T&T. Uz jsme ho dost potrebovali, pocasi se pokazilo, funelo, bylo pod mrakem a od vody bylo hodne kvalitne vlhko takze takova ta dost vlezla zima.
Samotny supermarket byl super, je totiz cely cinsky. Ja tyhle veci fakt muzu, takze jsem tam obdivoval vsecny mozne prisady, milion druhu masovych knedlicku, cerstve ryby (a ne nejak extreme drahe, treba zive langusty v cene cca 200Kc/kg). Proste potecha pro oko "jidelniho experiemntatora". Sharon s Joem me ujistili, ze se jedna o retezec, takze doufam ze jak se prestehujem tak ze narazim jeste na nejaky pobliz, uz se fakt tesim.

Po obcerstveni a zahrati jsme se rozhodli pokracovat, ze kdyz uz jsme tady tak to dame az k jezeru. A taky ze jo! Podarilo se! Bylo to jak u more - vlny, obzor v nedohlednu, racci vsak to znate.... jen chybela takova ta slana vune a byla extremni kosa EXTREMNI KOSA. Vysoka vlhkost, vitr, poletujici snih...
Ale na jare to tam bude pekny, to jo. Da se tam dojit jeste z druhe strany, tak doufam ze to nebude stejne nudna cesta jako tahle.
Vydrzeli jsme cca ctvrt hodinky a vydali se zpet. Jeste ze zpatecni cesty trvaji jakoby kratsi dobu, protoze snehu zacalo poletovat jeste vic a kosa byla jeste kosovatejsi. Cestou se mi podarilo vyfotit CN tower se spickou v mracich ale na spodku zas lezly nejake hnusne kere takze jsem musel komponovat tak nejak ustrizene. Navic zacal zimou protestoat objektiv, olej v nem zacal asi gelovatet a tak slo zoomovani dost ztuha a ostrici krouzek se protacel ikyz by nemel. Tak jsem to radeji netrapil a schoval do batohu aby se trosku vytemperoval.
Cestou zpet uz se nic zvlastniho nestalo, jen jsem si trosku ujel na foceni v metru.
Vecer nas cekala vecere v cinskem stylu, predevcirem jsme varili my, tak nam to dneska oplatili. A jako dobry! Stul se celkem prohybal, typu jidla bylo asi pet vcetne polevky z morskych ras (hodne zvlastni, musel jsem si zvykat), kurecich kridylek (prodavaji se tu uz obalovana a predpecena), nudle s omackou "beans", salatu ktery jsou zvykli povarit, kurecich prsicek ale hlavne osmazeneho salamku s krevetkama a knedlickama, coz mi jede suverene nejvic. Kazdopadne to, cemu v CR rikame "cina" (maso na kosticky, zelenina, sojovka a sup s tim na panev) je spise korea ;-)