rok draka a karaoke

Tak jo. Asi je nacase shrnout udalosti poslednich dnu, zazitku je hafo takze to vezmu nejak poporade: 

nedele - na tenhle den pripada zacatek oslav cinskeho noveho roku. V cesku o tom asi nevite, ale zacina rok draka, coz je pro cinana neco jako kdyz je u nas silvestr. A protoze asijska komunita je tu hodne velka, tak je to tu znat a prehlednout se to neda. Uz v sobotu kdyz jsme byli ve Scarborough centre, kde jsme meli sraz s byvalou spoluzackou moji mamky ktra tady zije, byla cinska vyzdoba a na podiu vystupovaly rady cinsky souboru (tanec a zpevy). My byli svedky "krmeni draku", kdy lidi kteri se nejak vyznamenali podporou cisnke komunity (aspon tak jsem to pochopil) dostali kazdy do ruky tycku na konci s provazkem a kusem zeli a krmili draky - proste lidi navlecene v takovych tech dracich kostymech. Vsude spousty lidi, fotilo se to blbe.

V nedeli jsme pak byli pozvani Sharon k jejimu priteli Joeovi (ano, cinane si s oblibou vybiraji poanglicena jmena ikdyz se puvodne jmenuji jinak) na oslavu. A to byl masakr! V sest vecer nas vyzvedl Joe a dovezl nas k nemu domu - cca 20minutek autem takze MHD tak hodinu. U nej doma nas cekala vec zvana "hot pot".

Predstavte si misku zahrivanou z dola, podobne jako u fondue, ale o dost vetsi a kovovou. Takovou panev wok trosku. V ni je voda s korenim a do toho se namaci kousky vseho mozneho. Zelenina, kureci platky, ruzne knedlicky, tofu.... necha se to tam povarit par minutek a pak se to zblajzne. Hodne mnamka. K tomu kanadske pivo. Dost zajimava zkusenost.
Pak ale prislo to hlavni - pozvani do karaoke baru. Tak nejak jsme tusili ze na tom cinane frci, ale ze tak moc.... takze zase k  Joeovi do auta, prejezd a ocitli jsme se kdesi mezi barakama. Vstup do baru to funguje o dost jinak nez u nas.

Pred vchodem zevluje borec a pred vstupem po clovekovi chce "ID" (ridicak, pas ci jiny doklad). Pit se tu smi od 19 let, takze je tim zaruceno  ze mladez nebude parit. Vubec prodej alkoholu je tu resen rozdilne. V normalnim obchode vubec zadny neprodavaji, existuji tu "beer stores" coz jsou obchody specializovane na prodej piva - clovek prijde, ukaze ID a pak muze teprve nakupovat. Kde se kupuje vino a lihoviny zatim teda vubec netusim.
Ale zpatky ke karaoke.

Dosli jsme do "baru" ktery funguje tak, ze je chodbicka a z chodbicky vedou dvere s cislama. Do jednech (predem objednanych) se vlezze a clovek se ocitne v separe mistnosti velikosti cca obyvaku s prilehlym WC. Na stene je obrazovka na ktere neco zpivaji cinane a na strope svetylka jak na diskotece. Nasi cinsti pratele, kterych se tam nakonec seslo docela hodne se hned chopili mikrofonu a zacali prozpevovat cinske trhaky. Vsichni se tim hodne bavili, tleskali a povzbuzovali navzajem, proste kazdy je superstar. Nakonec nas s Katkou prekecali ze jsme to taky zkusili, ale nase "feel" od Robbie Williamse bylo v podani nasich neskolenych hlasu dost masakr (nevim jestli nelitovali). Nicmene tleskali nam a gratulovali k prvni zkusenosti. To vse v podstate za strizliva, pivo je tu slabe a drahe a velke party a vypijendy na jake jsme zvykli u nas tu asi moc nefrci.
Kazdopadne vsichni se knam chovali uzasne, citili jsme se jako doma. Jeste jsme zahrali jejich oblibenou hru, ktera spociva v haani kostek (hada se kolik kdo ma cisel) a kolem jedne to zabalili. Joe nas zas hodil domu a slo se spat. Zbytek pry slavil cca do tri.
pondeli - pres devatero hory a devatero reky pro notebook. Byli jsme domluveni s typkem jmenem Mahdu, ze nam preda notebook. Je to tu totiz uber-slozity, s kartou vydanou mimo severni ameriku si clovek v eshopech ani neskrtne a v normalnich obchodech jsme zase nenasli co jsme chteli. Po celkem dlouhem vyjednavani mailem se nakonec jeden shop uvolil ze nam NTB objednaji a muzeme si vyzvednout a zaplatit osobne. Bohuzel platba cash, coz nam nabouralo plany a muselo se vybirat z bankomatu a navic office kde se to dalo vyzvednout byl az ve vedlejsim meste Mississauga. Teda ony jsou ty mesta srostly ale i tak to od Sharon zabrali cca 2,5h tam a 2,5h zpet takze celodenni vylet. Navic po nedelnim karaoke jsme byli slusne unaveni. No ale notebook mame, o hodne levneji nez u nas takze uspech. konecne uz muzu pridavat i nejaky ty fotky. Pridal jsem i k predchozim prizpevkum tak se kdyztak mrknete.
utery - ve znameni ladeni zivotopisu. Sli jsme na workshop poradany zdejsi pracovni agenturou. Tema bylo jak napsat "resume". Kanadani maji totiz zcela odlisny pristup k zivotopisum a tak jsme to potrebovali nastudovat. Popravde a uprime: jsou to magori! Vyslo nam z toho, ze je potreba resume prizpusobit praci kterou hledame. Takze treba kdyz se clovek hlasi na peceni pizzi tak je dobry napsat ze vas bavi varit a kdyz treba do obchodu tak ze radi obchodujete. Pakarna. No, ale chteji to, maji to mit. Pulka meho zivotopisu je lepsi nez pohadka o sedmi trpaslicich ale co uz... ;-)
Dalsi bzunda je, ze tu maji jine formaty papiru. Klasickou A4 tu neznaji, z kopirky kde jsem si kopiroval moje reference z CR mi vylezl jakysi canc ktery je o cca 10cm delsi nez A4. Takze nuzky, a musim to nejak obstrihat aby nebylo dole prazdno. Horsi je, ze se to nevleze do klasickych slozek protoze je to o cca 1cm sirsi nez A4. Takze to mame tak trosku smotany, snad nekde najdem nejakou slozku ktera bude OK.