Na brehu niagary.....

.....sedik tulak stary na svou prvni lasku vzpomina.....
kdo jsme se ocitli na nejakem tabore nebo aspon jednou ohynku s kytarou tak tu pisnicku urcite znate. Proste takova ta klasika opevujici romantiku, starou lasku a americkou prirodu.
Bohuzel "tulak stary" by dneska zasel asi spis pro nejake ty drobaky do kasina, pak (za predpokladu ze by tech drobnych mel dost) by si vyjel treba na Skylon tower na rozhlednu a mohl by to zakoncit v nekterem z lakadel na Clifton hillu. Treba ruske kolo, park s umelohmotnymi dynosaury, nejaky tem hamburger a nakonec treba dum hruzy nebo muzeum voskovych figurin (Indiana jones jezdici po lane nahoru a dolu included!).

Proste v samotnem Niagara Falls romantiku rozhodne nehledat. Mesto je plne osklivych hotelu, jeste osklivejsich vyhlidkovych vezi a uplne nejkycovejsich poutovych atrakci.
Tohle vsechno jsem z dalky zahledli uz z autobusu ktery nas svezl z autobusoveho nadrazi. Nadrazi samotne je taky sranda. Cekal bych ze v tak turisticky navstevovanem meste bude nadr minimalne velikosti zvonarky a ono nic. Autobusove nadrazi kam jsme dorazili je tvoreno jednou prizemni budovou. Asi je to proto, ze Kanadane stejne jako amici neudelaji bez auta ani krok a vsichni dofrci po vlastni ose. Pritom ridici busu jsou tu fajn, zvlast na zpatecni ceste jsme si vyslechli vtipne podane historky z cestovani ktere ridic povykladal a cesta ubehla jako nic.

Kazdopadne z nadru jsme se vydali mistni dopravou smer hostel na ubytko. MHDcko nas vyhodilo jen kousicek od hostelu a navic jsme ssebou meli jen veci na tri dny takze pohodicka.
Samotny hostel potom prekvapil! Uz jsem teda prespaval ve vsech moznych hostelech a byl jsem vzdycky rad za takovou tu trosku "rodinou" atmosferu kde se lidi potkavaji v kuchynce, kecaji spolu a tak ale tohle.... Majitel Patrick to bere spis jako poslani nez jako prostredek k vydelku takze kdyz jsme dosli, tak uz vedel kdo jsme, predstavil nam mistni osazenstvo (dobra polovicka z nich u nej i pracuje - zvelebuji hostel a zato maji ubytko zdarma) takze jsme se najednou seznamili s dobre deseti lidma. Jeste jsme si ani neodlozili bagaz a Patrick uz do nas hucel co a jak je tu k videni.

Pokoj pro nas byl uz pripraveny (ikdyz bylo teprve deset rano - tohle taky vetsinou neni zvykem, casto je checkin az po dvanacte) takze jsme si vybalili, a prosmejdili hostel. Kuchynku nam ukazala holka co tam taky pracuje, zrovna delala muffiny takze jsme dostali i ty. Hostel je vubec vybaven dobre. Ve spolecenske mistnosti TV a XBOX, pocitac a samozrejme vsude wifi. Hlavne ale vybavene kuchynky takze je mozno si varit cokoliv je libo. Coz je parada protoze chodit na jidla do restauraci je proste dost drahy. Proste a kazdopadne pokud nekdy pojedete na Niagaru a budete chtit potkal jine cestovatele, pokecat si a citit se trosku jako doma tak tohle je jasna volba. Takze pamatujte pratele - ACBB hostel Niagara! Navic je to k vodopadum cca 10 minut pesky takze lokace taky super.
Den byl krasny - slunecno s par mracky a celkem teplo takze plan byl jasny - samotne vodopady! Navic jsme se chteli zdrzet az do vecera takze stativ ssebou na vecerni fotky.

Pak uz jsme prosli jen po Clifton Hillu, coz je ulice s temi nejkycovejsimi lakadly a pak..... byly tam! Vlevo americka kaskada a napravo od ostrova slavna podkova! Vyhled z Kanadske strany je navic o mnoho lepsi nez z USA, vodopady mate jako na dlani na americke strane je normalni mestecko, zadne kasino hruzy. Prosli jsme se po promenade a samozrejme fotili co se dalo. Protoze bylo fakt pekne, tak jsme hned dali Maid of the Mist - takovy parnicek, neco jako lode na pryglu nas vyvezl az tesne k podkove. Vsude vodni trist (nastesti se fasuji plastenky) a clovek se citi fakt hodne blizko vodnim zivlum. Sice nejakych 20$ na osobu ale rozhodne to stalo za to!

Pak jsme se na radu Patrika vydali jeste na Skylon tower. Rikal ze normalne to nedoporucuje ale kdyz videl moji fotovybavu tak ze pro fotografy jsou fotky z hora jakoze nutny. a mel pravdu. Na Skylon tower jsem ale zazil vec kterou nejde nazvat jinak nez FOTOPEKLO. U vytahu je zelena zed, u te stoji pani s fotakem a studiovymi zablesky. Blikne vas (at chcete nebo ne) a cestou zpet vam nabizi fotky. Zelene pozadi se samozrejme vymeni za nejakou hruzu. Na vyber byly Niagary s krivym horizontem, sud padajici z vodopadu ze ktereho jsme jakoby "vtipne" vykukovali, nocni pozadi voopadu s prehnanejma barvickama... kolem lidi samozrejme zbylo zelene ohranice od pozadi. To vse za krasnych 20$! Par minut jsem se tomu u pultiku opravdu smal, prodavacka na me koukala divne ale neslo jinak. To si prece nikdo s kouskem mozku v hlave nemuze koupit! 
Pak zase zpatky k vodopadum, opet podle rad jsme vychytali spravnou hodinu kdy slunce sviti v dobrem uhlu aby se ve vodni tristi udelala paradni duha. Taky svym zpusobem kyc ale aspon prirodni.

Dal jsme se vydali na prochazku proti proudu na Dufferin islands. Ty se nam ale podarily minout - cekali jsme je totiz hned u brehu vlevo od cesty a ony jsou pritom vpravo v takovem jakoby zalivu. Cestou jsme potkali Bulharsky par na prochazce, ziji tu uz nejakych 20 let. Pokecali jsme, pozvali nas na druhy den na navstevu a vzali autem zpatky na niagaru.
Vecerni foceni vodopadu jako super dokud se uplne nesetmelo. Nejakeho pitomce totiz napadlo, ze by bylo fajn vodopady v noci nasvecovat barevnymi svetylky. Hruza! Zvlast kombinace kdyz je cast vodopadu zluta a cast fialova je ke zbliti. Fuj, fuj, trikrat fuj. Pry to ma tradici uz 150 let, coz jen ukazuje na to ze lidi tu nemeli vkus uz driv, nejen ted.

Navic se vecer slusne ochladilo, takze hura na hostel, neco ukuchtit, zmrknout maily, pokecat s osazenstvem a na kute....

Druhy den bylo zatazeno, puvodni plan byl jit podel proudu cca 11Km a zmrknout pereje. Patrick nam to trosku vymluvil, pry je lepsi vzit si taxik a skrze mesto popojet protoze samotny mesto je o nicem (coz mel pravdu, to jsme videli uz vcera). Nakonec se k nam pridal jeste Vincent z Holandska a Martha z Australie takze taxik ve 4 uz byl pohoda. Taxikar byl navic s Patrikem domluvenej a kdyz taxametr prelezl pres 25$ tak ho proste vypnul s tim, ze maji umluvu aby to backpackeri meli levny ;-). Navic to nakonec Vincent zacvakal za vsechny s tim, ze se za par dni vraci domu takze mu na nejakem $ nesejde. Diky Vincente!
Samotny trek byl hodne zajimavy ale taky dost narocny. Seslo se dolu az uplne ke brehum, ktere jsou hodne kamenite. Chtelo by to priste lepsi boty, teren byl spise horsky a cesticka se chvilemi ztracela mezi kluzkymi kameny. Ale jinak krasa, nedotcena priroda, divoka reka, stromy ohryzane od bobru.... balzam na dusi. Skoda jen toho pocasi, bylo zatazeno a svetlo na foceni dost naprd.

Dosli jsme az k Whirpools. Niagara se zde lomi v uhlu 90 stupnu a tak je tu vymleto takove jezero. Hloubka pres 100m a voda se v nem vari plna bublin takze koupat opravdu neradno. Je tu ale pry dost ryb, rybari lovici na brezich mi rikali ze nejcastejsi je nejaka "rainbow fish" snad az kolem 10Kg jestli nekecali... ;-)
Cestou zpet zacalo slusne prset, ale to uz jsme nastesti byli na normalni silnici. Nevim jinak jak bysme to tam za deste po tech kamenech dali.
Vecer jsme zkouseli volat Bulharskemu paru, ale bohuzel telefon na hostelu blbnul takze jme se nedovolali. Neva, aspon jsme koupili v LCBO vino a pivo pro Vincenta a vecer pokecali s otatnimi z hostelu. Patrick zmizel, ma jeste jeden hostel v Londyne (ne v TOM Londyne, v Londyne tady, cca 100Km od Niagara Falls).

Treti a posledni den bylo z rana zatazeno ale postupne se to protrhalo. Protoze si Katka na treku natahla sval na noze, tak jsme to brali spis prochazkou na Dufferin islands. Ptaku tam bylo pozehnane, zkusil jsem krmit kacenky a racky ale jen jsem vytahnul kus zvance tak me malem sezrali. Vsichni ptaci se mi motali pod nohama a cekali co dostanou. Museli jsme pred nima nakonec utyct, pronasledovali nas jeste kus cesty. Jak v tom hororu! Navic mi posrali fotak! Chytla to ocnice takze jsem musel na prilehlych WC umyvat ;-)

Nicmene ostruvky jsou super. Klidne misto, vsichni turisti se zastavi na vodopadech a dal nejdou. Tohle je pohodicka, potkali jsme male kacenky a spoustu ruznych ptacku.
Cestou zpet jsme se stavili do Hiltonu, protoze tam maji z restaurace v 33 patre dobry vyhled na vodopady (a zadarmo!). Sice bylo zavreno ale pani nas pustila na cumendu. Pak jeste Casino a limuziny pre nim, pak zpet na hostel, zase jeste neco pojist, pokecat a pak uz zpatky smer atobusak a bus do Toronta.

Domu jsme se dostali celkem az pozde a utahani. Nejak nam ty tri mesice bez poradneho pohybu asi zamavaly s fyzickou. Po ceste od metra domu jsme se jeste bavili o tom, ze tu Katka jeden den za sera videla asi medvidka myvala, coz se mi moc nezdalo. A najednou takova rana z popelnice a cumi na nas! Vzdalenost tak metr a pul. Line na nas cvilku koukal a pad si odkracel. V zapeti jsme videli alsi dva na silnici. Takze fakt tu jsou!

bic a z prace rychle pryc.... hura na betaverzi Niagary

Mnojo, Mildak je nezamestnany. A ani ho to nejak nekaka. Proste prodavat jety pocitace o kterych vim ze nejsou uplne OK a tvarit se pritom ze jsou.... a pak brat jiny pocitace do opravy, tvarit se ze jsou desne pokazeny kdyz pritom vim ze to vetsinou spravi preinstalovani windows zabirajici mozna pulhodinu cisteho casu.... proste uz ne-e. Moje karma by to dal asi bez ujmy nedala.
Tak jsem rekl minuly pondeli tomu sizunkovi ze koncim a ze je to muj posledni tyden. Me sice nejaky hemcy ze mu musim dat vedet 30 dni dopredu a podobne ale kohoto zajima ze? To, ze me zamestnava nacerno znamena, ze me muze vyhodit na hodinu ale taky ze ja s tim muzu na hodinu seknout. Kazdopadne se zdalo, ze je s tim srozumen a ze OK. Me jen v hlave vrtalo jak to udelat s penezma. Precejenom mi plati tydne, ale s tydennim zpozdenim (kazdy patek tedy byla vyplata za tyden predtim, proste o tyden posunuto) takze mi mel dat posledni vyplatu jakoby dvakrat - za tyden predchozi a za aktualni. Tak jsem se ho ve cvrtek po telefonu natvrdo zeptal jak to budem resit.
No a jeste ze tak. Zacal mit spoustu kecu ze ted nema prachy, ze musi platit cosi, ze pro posledni vyplatu si budu muset prijit az za 14 dni nebo ze mi posle sek a podobne. Nejvic me pobavilo kdyz se me zeptal jestli si myslim ze me chce o tu vyplatu osidit. Jasne ze jsem si s jeho zpusobem podnikani presne to samy myslel. Takze nezbylo nez udelat radikalni rez, ostatne co vim od borcu z internetove kavarny tak to tak udelali vsichni predemnou stejne. Proste jsem spocetl kolik je meho, sahl do kasy, vzal si prislusne penize, napsal mu mail ze koncim, zamknul.... a sel. A reknu vam, ten pocit byl k nezaplaceni.
Cely cvrtek jsem se valel a odpocival, fakt divny pocit po takove dobe vedet ze mam vic nez den volna v tahu.
V patek jsem pak hnedka vyrazili do mesta, bylo pod mrakem, takze CN Tower zase odlozen. Nicmene potrebovali jsme koupit listky na bus na Niagaru a protoze samo pres net neslo zase platit nasi kartou tak holt osobne. Takze do downtownu.

Hulicske sroceni za doledu policie

Na Dundas Square jsme se stali svedky udalosti ktera nas dost prekvapila. Vsude spousta extravagantne lidi a "vesele bylinky" byly citit na 100 honu. U toho hlidkovali policajti. jen jsme kroutili hlavou jak v zemi, kde si clovek na verejnosti nemuze dat ani pivo takhle muzou vsichni pokurovat a verejne propagovat marihuanu za dohledu policie. Fakt zajimavy. Nerozumim tomu.
Chvilku jsme se kochali, pak prolezli pres Eaton centre, coz ma byt udajne nejvetsi nakupni pasaz v centru mesta v severni americe (ale jinak takova velka vankovka, takova ta nakupni nuda), az ke stare ranici. Ta se vyjima mezi mrakodrapy jak pest na oko, proste jak takovy hradek postaveny z lega. Dneska je tam sidlo soudu takze vevnitr se fotit moc nemuze, ale vnitrek byl docela peknej.

Museum station - jako v Egypte

Pak jeste jednou nova radnice, vzpomeli jsme si jak jsme tam byli hned druhy den po prijezdu vyridit pracovni karty a slo se dal. Popadla me taky nejak chut na hotdoga, tak jsem si na stanku jednoho poridil. Docela me bavi, ze cloveku podaji jen suchou podelne rozkrojenou housku s prislusnynm pareckem (normalni/viden/polsky/hovezi/vinny a pod) a pak jsou tam takove misticny s nakrajenyma vecma a clovek si poslouzi sam. Ja dal cibulku (jak jinak), nejaky rajcatko a takovou zelenou asi okurkovou blcu. Jist se to da a voni to super ale za 3$ si u nas dokazu predstavit spustu lepsich veci....
Dalsi zastavka byla na Bay street na koupeni listku. a ejhle! Na intrnetu avizovana cena cca 25$/osoba zpatecni listek byla najednou nejakych 45$ takze malem 2x vyssi! Co ted? Pres net si to nekoupime a v realu je to drahy jak peklo. Tak jsme se na to vyprdnuli ze se ukaze potom a kdyztak poprosime nejakeho ze spolubydlicich jestli by to za nach nezatahl kredit, ze mu dame prachy. Nakonec se nam podarilo najit jinou spolecnosti (megabus misto greyhound) kde pres net platit slo a cena byla za oba zpatecni nejakych 48$ vcetne dane takze super. Lupeny mame, takze zitra hura na tri dny na Niagaru!

Fakutla umeni

Dal jsme se vydali omrknout fakultu umeni. je to takova budova na kurich nohach, uz jsme u ni jednou byli ale protoze to bylo o velikonocich tak dovnitr jsme se nedostali. Tak jsme to zopakli. vevnitr je to takove az industrialni, proste trubky vedene po chodbach viditelne a tak ale zase je to asi v ramci studentskych projektu obcas silene nabarvene takze jako dobry a zajimavy.
Domu jsme vyrazili zcela ucelove ze zastavky Museum a to proto, ze sloupy v tehle zastavce jsou udelane do podoby soch. Takze kdyz se odmysli koleje a tak tak si clovek muze rikat ze je treba v egypte. Dobrej napad, jeden z mala co mistni MHD mela.
O vikendu byl v planu Hamilton. Byli jsme tam pozvani mamcinou spoluzackou Janou, ktera emigrovala do Kanady nekdy v roce 1969.

Hamilton je celkem industrial, vzadu Toronto

Hamilton je mesto s cca pulmilionem obyvatel lezici zhruba hodinu cesty autem od Toronta smerem na jih. Rika se mu taky mesto tisice vodopadu. Protoze lezi primo u zlomu ktery se tahne v delce cca 700Km a vlastne pres nej prepadavaji i Niagarske vodopady. V Hamiltonu bohuzel zadna vetsi reka neni, zato je tam spousta potoku a ricek takze vodopadu pozehnane. Videli jsme jich asi pet a vsechny by si v CR zaslouzili status "opravdu vysokeho vodopadu". A takovych je kolem Hamiltonu hromady! U jednoho z nich - Devil's punchbowl jsme dokonce videli krouzit celkem dost ptaku. Nejaci dravci, mistni nazev je pry "Turkey vulture". Proste takova ukazka co za mazec nas ceka zitra na Niagare ;-)
Kazdopadne velke diky patri Jane ktera nas provezla po okoli, ubytovala a nakrmila. DEKUJEME!

Hamilton voopady

V pondeli jsem nabehl zase "do prace", tentokrat ale zcela jine. Michelle, kterou jsem minuly tyden fotil potrebovala neco udelat na pocitaci a tak, takze takova prijemna bokovka na par hodin. Celkem pohoda az na to, ze jako prvni ukol jsem dostal prepisovat kontakty z jejiho poznamkovniku do pocitace. A to byl masakr! Nemohl jsem to prelustit, nejvetsi trapas nastal kdyz jsem se ji zeptal co je tohle za kontakt ze to nemuzu vubec precist a ona me rekla ze to jsem prece ja! Ja proste neprelustil ani vlatni jmeno! No ale nakonec jsme se trosku zacetl, ikdyz jsem si pripadal jak pri lusteni egyptskych hierogryfu tak byla spokojena.
Dneska jsem zas doplnoval kontakty a bylo potreba i par lidem zavolat aby mi dali email adresy. Plan peknej, akorat ze vetsina lidi si myslela ze od nich podvodne taham email na nejaky spam a chtela mluvit stejne s Michelle ;-). Pak jsem byl vyslan na soud vyridit za Michelle prestupek s parkovnym a for,mular na prizpevky na deti. Taky komedie. Poslala me do stejne budovy jak uz jsme byli s Katkou (viz vyse). Dosel jsem tam a ejhle! Nepustili me dal protoze jsme mel v kapse svycarsky nozik!

pozujeme u Webster's fall

OK to se da pochopit, ale nemohli me ho tam na vratnici schovat, rikali ze jedine ze ho musim hodit do kose! Co ted? Prece jim o tam nenecham (beztak by ho z toho kose vybufetili hned po mem odchodu). Tak jsem vylezl zase ven, zapadl do prvniho obchodu a tam na customer service mi ho nastesti uchovali bez problemu. Fajne. No ale kdyz jsem se vratil zpatky na soud a ukazal jim papiry co po nich chci, tak mi rekli ze dopravni prestupky jsou na uplne jine adrese a urad ohledne deti zase jinde! Nastesti zepry je to cca 10 minut chuze ale s timhle jsem jaksi nepocital a nevzal si mapu. Takze mi to trvalo tak 2x dyl a 1$ bezdomovci aby mi ukazal cestu (lidi na ulici jinak nevedeli). No ale po postani ve fronte mi nejake ty dokumentiky vydali uff.

Turkey Vulture na Devil's punchbowl

Dalsi sranda dne bylo zarizeni pujceni auta. Nejen ze se ceny zvedli od vcerejska z cca 45$/den na cca 80$/den takze jsme seznali ze se vyplati vzit ho rovnou na cely tyden ale navic jsme zjistili ze hotwire.com nenabizi v seznamu zemi Ceskou republiku! Takze jsme zabsolvovali telefonat asi puhodinovy, samozrejme venku pred domem v zime protoze jinde neni signal co jako s tim. Zenska na telefonu byla sice snazima, ale jinak asi uplna blbka takze vysledek nula. Kazdopadne Katka z ni chytla slusny zachvat smichu ktery se prenesl na me takze jsme asi pusobili po telefonu dost zhulene. ;-)
No nakonec jsme nasli na webu pujcovnu kde auto pujci s tim ze platit se da na miste takze pujde pouzit moje kreditka, ktera tu na platby u obchodnika funguje OK (pres internet tak z 50%).   
Kazdopadne vysledek je, ze nejakou tu kreditku tu budem muset poresit. Pry se tu daji poridit "prepaid" a na ne presunout vzdycky nejakou castku. To zni dobre, protoze cokoliv kupovat pres net s cz kartou, to je tady teda POROD nejvetsi.

Sakury, skyline a walk po boardwalku

Tatadadaaaa, tatadadaaaa, tatadadatataaaaaaaa... ajn auto, ajn compijutr..knajtrajdr! Pokud se nachazite v podobnem veku jako ja a chytili jste pred rokem '89 "viden" nebo jiny zapadni kanal tak si urcite pamatujete na serial Knight rider. No a presne stejny zaparkoval vcera pred vylohou naseho cvokhauzu (nevim uz jak jinak tady ten obchod nazvat). Hned jsem vybeh, a Majkl Najt stojici u auta mi ho dovolil vyfotit! Byl sice trosku do cinana ale cerna kozenka tam byla taky. Takze skoro vsecko stejny! No ale poporade at se v tom nezamotam.

V sobotu po praci jsme se vydali na Boardwalk. Takove drevene molo vedouci podel plaze na vychod od downtown. Celkem jsem cumel jak umi jezero udelat pekny pisecek a taky celkem slusny vlny. A vitr. Byli jsme nakonec radi ze mame jeste jednu vrstvu. Funelo jaxvina proste. Furt si spatne zvykam ze Ontario je jen jezero. Clovek se zahledi na horizont... takovy ten pocit nekonecne dalavy... vlny sumi po lucinach (nebo tak nejak)... racci.. proste jak na dovolene ve vychodnim nemecku. A ono to jezero! Jen takovy ten pocit slaneho vzduchu chybi.
Kazdopado hezka lokalita. V lete tam musi byt fakt pekne. Dokonce mi plaz prisla i dost cista (na to jak je jinak Toronto zasvineny). Docela jsme se tam nakonec zdrzeli, takze domu jsme dokvacili az nekdy kolem jedenacte hladovi a utrmaceni.

V nedeli rano jsme se od spolubydly Lili dozvedeli ze v High parku kvetou Sakury a ze je to neco co se musi videt. Takze plan byl jasny. Na CN Tower kterou jsme planovali stejne nebylo pocasi (zatazeno, hlaseny prehanky). Tak jsme vyrazili nakonec v peti - Katka, Lili (spolubydla z Malajsie), Cali (spolubydla z Mexika) s jeji kamaradkou Zuzanou (vyslovujte fakt po cesku "Zuzana" docela me to prekvapilo) a moje malickost.
High park byl na rozdil od nasi prvni navstevy v zime docela precpany. Sakury, ktere tam byly vysazeny za podpory japonskeho velvyslanectvi, kvetou jen par dni a rychle opadaji. Takze pulka Toronta vyuzila prilezitosti. A ze bylo na co koukat! Stromu je tam fakt hodne, a chvilkama si clovek pripadal mezi bilymi kvety jak pod snehovou prikryvkou. Jen se to blbe fotilo, vsude furt nekdo zavazel. Katka s Lilly ukecali i japonku v takovych tech satickach aby mi zapozovala takze to mam uplne klasicke.

Vychazka byla okorenena setkani s veverkama. Stacilo nabidnout jedne par drobku a po par minutach nas skoro uslapaly (no dobre, tolik jich zas nebylo ale minimalne pet se kolem nas v jednu chvili motalo). A reknu vam - vevrka zblizka, zvlast kdyz si odmyslite ocas, to je vlastne takova stromova krysa. Kazdopadne obcas byly tak blizko, ze jsem na ne nemohl ani zaostrit a vyfotit je. Jsou to mrsky zvykly na lidi proste.
Jeste jsme zabrousili do "ZOO", coz je takova minizologicka v High parku. Potesujici bylo, ze tam meli bizona, coz tak nejak k severni americe patri. Pak tam byli k videni ruzny lamy, pstrosy a taky kapibary ("biggest squirrel ever seen!" jak prohlasila Lilly ;-). Zoo teda sice malicka ale zadarmo.

Cely, Lili, Katka a Zuzana

Pondeli byl normalka pracovni den, coz pro me znamena vstat v devet, do deseti se dat do kupy, vyrazit na North york centre na zluty metro, pak na Bloor prestoupit na zelenou a poslechnout si co tam hraji muzikanti na Bathurst a od tam uz jen dve minutky do prace. Uz mi ta cesta pekne zevsednela. Vetsinou si ctu na Kindlu nejakou knizku. Je to furt dokola, chce to zmenu.... uvidime.
Na utery bylo domluveno foceni - prihlasila se Michelle, znama od Marka ktereho jsme fotil driv. Ze chce taky takovy portrety. Tentokrat jsem zvysil cenu na 70$ ale porad ji to prislo zlaty. Problem s focenim je, ze jsem furt v praci. Takze se fotilo rano. Vyzvedla nas pred osmou, jelo se do mesta, neco se nacvakalo a pak me hodila pred jedenactou do prace. Vysledek ale neni slavny, jsme domluveni na zopakovani. Kazdopadne byla prijemna, dala mi hned zalohu 40$ aniz by videla fotky a pridala par dobrych rad kde tu najmout auto zalevno a podobne. Taky jsme se preddomluvili na foceni jejich deti a taky rikala ze pro me ma nejakou bokovku - potrebuje pomoct s webem. Takze extra prachy, proc ne, bereme! Rikala taky ze ma chatu na nejakem ostrove, ze nam ji muze za praci pujcit, coz zni svudne. Ale zase to znamena pronajmuti lodi coz nevim kolik muze stat. Uvazuju o tom - reknete sami - nebyl by to zazitek stravit par dni na ostrove s vyhledem na vzdalene mesto? Me by se to asi libilo, zkusim vyzjistit vic pri dalsim foceni.
Kazdopadne utery byl celkem akcni den. V praxi se objevil zakaznik a ukazal si na nejdrazsi notebook co mame. Pritom na nejakeho bohace nevypadal. Pak z nej ale vylezlo ze je z Chille a ze v nedely vyhral skoro 4500$ (cca 85000Kc) v nejake loterii. Stastlivec! Budiz mu prano...
Do toho jeste vyse zminovany KITT a nejaci dalsi zakosi...

Smolarem dne byl pak Ray. Fajn borec, co tu dela v internetove kavarne a ma v zadu kumbalek kde bydli. Najednou se objevila sanitka a borci z paramedic uz ho vedou celyho zhroucenyho. Vubec jsem nevedel o co jde, ale kluci tu rikali ze asi slepak. Dneska se z nemocnice vratil a je to potvrzeny - slepak! Takze ted je na antibiotikach a za cca 14 dni pujde asi na operaci. Je mi ho lito, rozumim si s nim tady z tech borcu asi nejvic tak mu preju vse nej.
Vecer po praci jsem jeste vyrazil na fotky nocniho skyline. Koncim v 1915 a prejezd tramvajkou 511 na pobrezi zabere cca pulhodinu takze idealni cas. Jeste jsem v pulce cesty vystoupil na moste preklenujicim koleje na Union station, byl tam pekny pohled na CN Tower (ze ho tak furt fotim - je to proste jasna dominanta Toronta) takze to mam v zapadajicim slunicku i s vlackem. Pak jsem z 511 nevystoupil na spravne zastavce, dojel az na konecnou a musel to vzit delsi cestou pres vystaviste ale neva. Slunce zrovna zapadalo, mraky byly do ruzova... vecerni mesto se trpitilo na hladine.... vsak ty kycovky znate.
Proste za to tahani se se stativem to stalo ikdyz fotky jsou kyc jak bic.

nakupy a tak

Jak uz jsem psal minule, jaro uderilo. Uder se u me projevil tak, ze mi v kotnikovych pohorkach ve kterych jsem prijel zacalo byt uz fakt fest vedro v praci a Katce potom trosku mdlo doma po vyzuti. Vzhledem k tomu ze jsme se sem vypravil vybaven jako vzdycky do zahranici (hodne veci na foceni, malo veci na sebe) tak se to proste jinak nez nakupem neceho resit nedalo. A nakoupi se kde? Tam kde je to nejlevnejsi coz je prave Honest Ed kteryho mam hned vedle prace.
Takze vysledek jsou tenisky za 10$ a taky jsem neodolal tricku s limeckem za dalsich cca 8$. No a protoze uz jsem byl peknej haros tak jsem to zavrsil i holicem. Takze je ted zeme skoro novej clovek! Moderni strih, znackove botky... vsak to vsichni z reklam znate.
Navic moje vypraveni o levnych vecech navnadilo Katku, takze dalsi navsteva byla spolecna. Je to sice na jednu stranu desny obchod "vse za deset" s hromadami hader v krabicich a tak ale aspon cloveku nebude lito kdyz tu botky ci tricinko znici. ;-)
Kupodivu se mi tam fakt libi vyzdoba. Vsecky cedule jsou psany rucne a na stenach je spousta plakatu znamych osobnosti (zakladatel obchodu Ed Mirvish je totiz sbiral). Nikdy bych neveril ze obchod tohohle druhu muze mit neco co bych se nebal nazvat "atmosferou". Vsechno zavrsuji "jelenacky", totiz velke hodiny s jelenem.
Proste misto pro lidi co maji do kapsy hluboko a potrebuji se  vybavit jak delane.
Navic jsem se naucil vyc vyuzivat stanku v Mirvish village, kde maji fajn ceny a dobrou zeleninu. Podarilo se mi narazit na excelentni chrest (dva svazecky = 2$) a tak... to jen aby se rodice nebali ze tu zijem furt jen na pastice. Nezijem! ;-)

V patek bylo ted volno, rozhodli jsme se vyrazit konecne na CN Tower. Plan byl takovy, ze se napred zajde do mesta a pak na zapad slunce na vyhled. Takze jsme si prosli centrum a tak, ale je to takove na jedno brdo. Ulice, vyskace, vsude se neco stavi, kostely zavreny takze clovek ani nenakoukne... proste zadny architektonicky sen. Navic meli dost zavreno diky velikonocim.
Pres chinatown jsme dosli na Kensington market kde nam to prislo dost evropske. Clovek si nemohl nevzpomenout na Camden v Londyne. Proste takove ty etnoobchudky, male kramky, grilovane ryby na ulici, spousta lidi s barevnymi vlasy.... prijemne uvolnena atmosfera, tam se jeste urco mrknem.
Kazdopadne na CN Tower jsme se dostrachali az nekdy pred sestou, a pri pohledu na frontu jsem to vzdal. Prisla mi moc dlouha a bal jsem se ze pred setmenim se nahoru nedostanem. Katka pak tvrdila ze zbytecne, ale nevim. Kazdopadne zkusime znova nektery jiny den. Mozna ze fronta byla kvuli svatkum, precejenom tri dny volna v tahu.
Nevadi, vzali jsme to zase po brehu Ontaria a mam aspon podvecerni skyline a hlavne najity misto na nocni fotku. Proste takovou tu klasiku s rozzarenym mestem zrcadlicim se v hladine a podobne kycovosti.

V sobotu zase prace (o te zas jindy) a odpoledne jsem byl pozadan Natalii a Jonatanem (spolubydlici - rusky par) o nejaky fotky. Pry mozna zkusi privydelek jako modelove a potrebovali nejaky portfolio. Takze jsme neco dali na North amrica centre na Finch, dokud nas nevyhodila ochranka zepry soukromy pozmek (dychat zadarmo nas tam ale nastesti nechali, az jsem se divil ze nechteji ctvrtak za nadech, pitomci).
Dneska dopolende telefonaty s rodinama a kamaradama. Odpoledne se pocasi zhorsilo a na prochazce po okoli jsme diky podobnym ulicim trosku zakufrovali ale pohoda. Proste dnes je odpocinkovy den.