Howdy, howdy doprowody from 'd farm!

Howdy! (jak se tak rika na venkove po kovbojsku)

V jednom z minulych clanku jsem se zminoval, jsk nas jeden z farmaru pozval na praci na farmu. Takze na tyden dost bolo Calgary, valime do prirody.
Farma - Pearson's berry farm  je cca hodku a pul jizdy na sever od Calgary, smerem na Red Deer a Edmonton. Je to rodinny podnik - manzele Duane a Debbie tam vyrabi ruzne kolace (pies), kosicky (tarts) a mufiny (muffins). Mimo peceni taky delaji syrup, nejake ty marmeladky a dokonce i ruzne "blce" na grilovacku a tak. Stejne jeste nemame v Calgary praci takze proc si neudelat zmenu a nezmaknout nejaky ten dollar navic.

Den 1. - pondeli

Puvodne jsme meli byt vyzvednuti uz v nedeli, ale nejak se to farmarum zkomplikovalo takze nas Duane vyzvedl az v pondeli vecer. Moc jsme netusili do ceho jdem, takze jsme radeji nakoupili troku vic zradla, sbalil hadry hlavne teda pracovni z Value village a v sest uz se prihnal Duane v dodavce. Vpredu jen dve sedadla takze jsem sedel v zadu na krabicich ale mista bylo hafo a jelo se.
Cestou jsme se jeste zastavili kdesi na periferii v nejake soccer hale, kde mel Duane schuzku zepry se tam budou konat nejaky trhy. Chvilku jsme pokoukali na jakousi hru kde se nahaneli lidi s mickama v sitkach ale moc nas to nebavilo. Nastesti se po ctvrthodince Duane objevil ze je vyrizeno. Za odmenu na cekani nam koupil bagetu v Safeway za 8$, coz je jinak skoro nas denni rozpocet na jidlo tady, a jelo se.
Po nejake hodince a pul jsme dorazili na misto. Lokalita nekde mezi Calgary a Red Deer (tedy od Calgary na sever) a trosku na zapad. Farma samotna se sklada z domku kde bydli Duane s Debbie, hned vedle neho barak s pekarnou a velkej sklad. K tomu prileha jeste kiosek kde se v lete prodava zmrzlina a mistni vyrobky.

Nas zavedli do domku cca 500m od toho hlavniho, proste na uplne samote, uprostred niceho. Domek je pro dva docela velkej, ale synator od Debbie a Duana ktery tu bydlel driv si odtahnul dost nabytku takze vybaveni je spore. Nicmene staci. Stul, zidle, postel, sprcha, lednicka, sporak a drez. Co by chtel clovek vic? Snad jen aby drez netekl.
S vidinou zitrejsi makacky jsme to zabalili a sli spat.

Den 2. - utery

Probudili jsme se v sedm rano do deste, nicmene pred osmou prisla SMS ze nas Duane zaveze abysme nezmokli. Takze jsme se tech 500 m svezli. Super.
Den jsme zacali vyrobou ruznych kolacku a tak. Prvni ukol byl davat testo do takovych papirovych misticek a pak je cpat pod lis. Ze zacatku jednoduchy, ale pak jsem pochopil proc jsou na lisu paku pro obe ruce. Po chvili to totiz zacalo byt trosku monotonni a kdyby byla paka jen jedna, urco bych si tam skripnul prst. Takhle to cloveka donuti narvat obe ruce pryc a nic se nemuze stat (doufam).
Pak jsem lepil nalepky na flasky. To je celkem nuda, navic jsem sedel moc vysoko a ohybal zada, ktery se mi za to odmenili slusnou bolesti. Kdyz se k tomu pridalo zvednuti par pytlu mouky a cukru tak to zadickum nepridalo... celkem makacka.
Po praci se jelo dokoupit nejakej proviant. Tedy tak jsme si to s Katkou aspon predstavovali. Podle Duana ma zdejsi obchod "od vseho neco ale to zakladni se tam najde". No nevim. Celkem me prekvapilo ze Kanadani povazuji za "zakladni vec" treba krb, vrtacku, tricka a cepise s napisy jako "farmari krmi rodiny" nebo "vymenim pritele za traktor John Deere" nebo pneumatiku ale naopak mezi zaklady nepatri pecivo (mimo baleneho) a maso. Proste zradlo naprd. Odesli jsme s toustovym chlebem, konzervou rajcat, parky a pocitem ze Kanadani asi normalni jidlo mimo konzerv neji.

Vecer jsme stahli maily a tak. Net je v pohode, Duane nam po dobu pobytu poskytl USB klicenku s pripojenim pres mobil. Neni to nejrychlejsi a data jsou omezeny ale na brouzdani a maily staci. Pak se slo spat.

Den 3 - streda

Rano na osmou zase nabeh do prace. Dopoledne opet kosicky. Celkem me z nich zacinalo hrabat. Cely proces funguje tak, ze se testo da do takoveho velkeho podavace, z neho pak leze takova jako "stangle" kterou mala gilotinka kraji na takovy spalicky. Ty se hazi do kyble ze kteryho se pak vytahuji a davaji na plech do papirovych kosicku. Dalsi faze je pak lis popsany vyse. Tentoktat jsem cpal kosicky. Ze zacatku jsem se snazil drzet tempo s gilotinou a rikal jsem si ze pri kazdem "svist" nacpu jeden kosicek abych stihal. Jenze ouha! Gilotinka je rychla svine, docela jem ji zacal nenavidet takze uz chapu jak se musel citit Ludvik XVI za francouske revoluce.
Navic nahore v kyblu jsou spalicky OK, ale dole jsou uz vlastni vahou slepene. Cim hloubej je tedy clovek v kyblu tim je casove narocnejsi je rozlepit a tudiz je clovek casove vic.... v kyblu. A gilotnka furt svisti stejne rychle. Ke konci uz me celkem dral pocit ze sice makam jak nejvic muzu ale vim ze spalicky v kyblech spis pribyvaji nez opacne... Clovek by musel byt neco jako Michael Schummacher v plneni kosicku aby to stihal. Proste to neslo.
No ale kazda prace jednou konci, i ja jsem byl odvolan na neco jineho.
Dostal jsem za ukol mixovat kybl (zas! vsecko je tu na kyble!) se skrobem. Ze zacatku se to zdalo jako jednoducha vec, ale skrob vsakl neuveritelne mnozstvi vody a zacal byt ulepeny jak klih takze me michaci ruka celkem bolela.

Skrob jsem pak nalil do obrovskeho kotle se Saskatoon. To je neco mezi boruvkama a cernym rybizem. Roste to na takovych vyssich kerich a v evrope se to myslim nevyskytuje. V kotli to bublalo a po naliti skrobu se to zahustilo dost slusne. Michy, michy a uz jsem to rozdeloval na mensi casti, pro zmenu zase do kyblu.
Odpoledne jel Duane s Debbie na trhy nekam pryc a protoze Shelly ktera to tam ma pod palcem chodi na driv nez my tak jsme zustali sami. Dostal jsem za ukol kosicky, tentokrat nastesti tvarovat na lisu, coz me celkem bavi. Shelly to zapnula rekla mi ze mam pockat az zhasne cerveny svetylko a pak muzu jet.
Jenze svetylko ne a ne zhasnout! Lis samotnej fungoval, ale problem byl v tom, ze takovy jako kuzely co z toho lezou a delaji prave ty prohlubinky v kosickach zustavaly studeny. a kdyz jsou studeny, trva jeden kosicek misto cca 2 sekund dobre 5 mozna i 6 sekund protoze se na to testo prilepy a spatne se odelava. To nezni jako takovej problem kdyz se kosicku dela par. Kdyz mate ale kosicku udelat 20 plechu, cas prace se razem posune z hodiny a pul na dobre tri, pripaden i vic. Co s tim?

V mladi jsem koukal ma McGyvera tak jsem si rikal ze to nejak dam do kupy. Posudlil jsem nejake nastaveni pomackal par cudliku a..... nic. Nezbylo nez zvalota Duanovi co s tim. Pry to sam neopravim tak mam zbytek casu aspon strihat nalepky na flasky. Tak OK, chvilku strihacky, pak jsme s Katkou posmejdili podlahy hadrem (bacha na zarivky! stropy jsou nizke, malem jsme jich nasadou kostete par vysklili) a pro dnesek konec.
Udelalo se pekne, tak jeste mala prochazka. Duane rikal ze je tu nekde ve vzdalenosti dosazitelne chuzi narodni park kde se da chodit ale nenasli jsme ho. Takze aspon po silnici tam a zpet, nafotit nejake stodoly, kone a tak.
Vecer nas jeste prisli navstivit jeleni. Kolem desate se objevilu u baracku, cumeli jsme na ne z okna asi z peti metru. Pres okno nas necitili a byli jsme v tmave mistnosti tak asi i blbe videli.

Den 4. - ctvrtek

Rano zae nastejno, zase kosicky. Tentokrat se ale nastesti nekonala gilotinka takze nervy zustaly usetrene. Netesim se ale na zitrek. Neco mi rika ze to pekelne rychle "svist, svist" zase uslysim....
Protoze se udelalo fakt pekne, dala se cast prace zmaknout i venku. Duane dojel s nakladem rebarbory do muffinu a kolacu a bylo treba usekat konce a nakrajet. Zdalo se to jako parada job! Na slunicku striska, pod striskou stolecek a velkej nuz, takova skoro maceta. Pripadal jsem si jako Indiana Jones a jal se sekat a krajet. Smich me presel po par minutach kdy jsem se slusne fiknul do prstu. Pak uz jsem si daval bacha. Nicmene i pres zraneni pohoda ve stinu s vyhledem na oblohu a tak... 
Po praci jsme meli v planu vyrazit do mesta Red deer na nakupu ale Debbie a Duanovi dojela nejaka navsteva takze se to posunulo. Dali jsme si pohodu v baracku, sprcha, nejake to jidlo (spagety+konzerva z mistniho superstoru - viz vyse), mrkli na net a relaxovali.

Duane se objevil v sedm, ze uz muzem. Do Red Deer je to cca ctyricet minut jizdny, cestou celkem pekna krajinka - travicka a stromy, cerveny stodoly, kravicky, konici, ropne vrty a tak. Samotny Red Deer je asi prudanuda. Kolem 100 000 obyvatel, coz je na CR uz slusne, ale tady je to takovy zapadakov. Nicmene obchod je tu vybavenejsi, takze jsme nakoupili nejaky proviant na zitra a pozitri a dokonce i neco domu (treba siska sunky tu byla o dost levnejsi nez v Safeway, kam chodime v Calgary).
Cestou zpet nas Duane jeste trosku povozil po okoli, zahlidli jsme par srncu a vyfotili kravicky. Vecer jsme mel v planu pujcit si auto a objet okolo par mist na vecerni foceni ale i tady se uz po desate stmiva a my dojeli za posledniho svetla tak pozde.

Den 5. - patek

Debbie zmizela smeren na pohreb do Saskatchewanu takze jsme ji cely den nevideli. Dopoledne zase peceni, je to horsi nez o vanocich.... Po obede jsme vyrazil s Duanem pro rebarboru. Roste tady jednomu znamemu na pozemnku a Duane je s nim domluvenej ze si ji muze brat. Vyrazili jsme dodavkou a protoze Duane musel neco poresit s telefonem tak me nechal ridit. Docela me prekvapilo jak je takova velka mrcha ziva. Asi to bylo tim ze je prazdna, ale kdyz jsem pri odbocovani slapnul trosku na plyn v domeni ze to bude liny tak to celkem ficelo.
Cestou to bylo i pres nejaky mestecko/vesnici se semaforama. Blikla mi cervena tak jsem musel trosku vic brzdit a najednou rahot jak svina. Vsecky krabice v zadu popadaly! Duane se jen chectal zepry kdybysme byli plni zbozi tak si uz utirame z hlavy nejaky dortiky ktery by na nas urcite pristaly.

Sekani rebarbory je pohoda. Dostal jsem velkej nuz a mel jsem za ukol trhat a odrezavat zahlineny spodky a listy z vrsku. Dela se to skoro samo. Za hodku jsme meli nasbiranou hromadu. Jeste z tak, protoze zacinalo prset.
Na obed jsme se tesili na mrazenou pizzu, jezne ouha! Trouba se ukazala jako nefunkcni, tak jsme jen na ten mrazenej kus smutne cumeli a byli zase o parku.
Odpoledne pak zmizel i Duane na trhy, Shelly sla domu ve tri a tak jsme zustali s Katkou sami. Katka cosi dal kuchtila a ja jsem zase macetou sekal rebarboru. Udelal se mi z toho docela dost slusnej puchyr, je toho fakt hromada.
Vecer jsme se utahani odplazili zase o domecku. Katka vytuhavala, ja jsem vyuzil toho ze neprsi a sel se projit. Zasel jsem na sousedovic pozemek, pry je soused v poho a navic nebyl doma. Skaknul jsem i do lesa - je to o dost jiny nez u nas. Les j mnohem vic zarostly, nikdo se tu o nej nestara takze vsude se vali vetve a roste vselijaka trava. Jinde nez po cesticce je to skoro nepruchozi. Cestou zpet jem zas zahlid nejaky jeleny, ale to uz je normalka. Los zatim zadnej ale vsichni tvrdi ze v Banffu je dost sance ze je uvidime.

Den 6. - sobota

Posledni makaci den tady. Duane je na trzich, makali jsme jen se Shelly. Dopoledne jsme stravil u lisu coz me ba. Neni to narocny a muze se u toho stat rovne takze ani zada neboli. navic na obed byla pizza, pouzili jsme troubu v pekarne takze jakoze profi! Nicmene jak jsem uz psal, s jidlem je to tu naprd, uz se tesim na civilizaci a kus normalnejsiho zvance. Navic uz me zacina vytacet mistni radio. Hraji tam furt dokola western-country hudbu-music prokladanou inzeraty typu "prodam ojety traktor" nebo "ztratila se mi rohata krava, kdo ji najde dostane litr mlika". Proste zpravy ze sveta jak svina.
Odpolecne Shelly zmizela domu, Katka pokracovala v kuchteni a ja zase sekal rebarboru. Puvodni nadseni uz me preslo, mam celkem zniceny ruce. Na leve jsem se riznul tak ji nemuzu moc pouzivat a na prave se mi udelal dalsi mozol pres ten prvni. Takze je to celkem hluboky a pri praci to docela boli.
Ale vse jednou skonci a tak i my uz mame vydelano....
K veceru zase chcalo takze do domecku a na kute. Duane poslal sms ze nas vyzvedne zitra v edm rano coz bude boj.

Den 7. - nedele

Rano vstavacka, nacpat veci do dodavky a uz jsme si ficeli zpet do Calgary. Cestou jsme z auta zahlidli jeste mladeho losa. Jen jsme ho mijeli takze fotit jsem nestacil ale pristi sobotu snad v Banffu dame vse.
Na rozloucenou jsme dostali jeste kolac a par muffinu jako vysluzku a bonus 100$ k platu za dobrou praci. Domluvili jsme se ze zustanem ve styku a kdybysme jeste pred odjezdem potrebovali vydelat nejaky ten dollar tak ze se tam jeste treba objevime.
Byl to fajn tyden, prace byla teda celkem narocna ale asi by si clovek zvykl. Klobouk dolu pred Duane a Debbie, makaji tam kazdej den vcetme sobot a nedeli nechapu jak to muzou davat a mit neco ze zivota ale preju jim hodne stesti. Navic venkov tu znamena opravdu samotu, bez auta si clovek ani neskrtne.