Malta a Gozo 2008

Níže jsem sepsal pár detailů z Malty, nemám ambice dělat nějakého průvodce, spíš jde o vlastní zkušenost, pár postřehů a podobně…

Památky a zajímavosti

Na Maltě se kupodivu nachází jedny z nejstarších volně stojících staveb. Chrámy v Mnajdře a Hagar Qim jsou údajně nejstarší volně stojící stavby na světě (o 500 let starší než pyramidy).
Nejen chrámy je však člověk živ, určitě stojí za to navštívit hlavní město Valletu a trojměstí na východě přes záliv s úzkými uličkami jakoby zapomenutými z dob minulých. Mezi “top” pak patří určitě Mdina, kde je zákaz motorových vozidel mimo místních, navíc ve spleti uliček se dají najít tichá místa téměř bez turistů. Tomu říkám romantika.
Jestli máte raději “splynutí s místními” tak nevynechejte nedělní trhy v rybářské vesnici Marsaxlokk. Zážitek z tlačenice mezi stánky plné ryb, turistických cetek a místních výrobků (med, opunciový džem a pod.) okořeněný pokřikováním místních můžete završit obědem v některé z místních restaurací.

Na večerní vyřádění je ideální centrum zábavy v Pacevillu. Je tu doslova přediskotékováno, na pařby asi není nic lepšího. Jestli se ale chcete pořádně vyspat tak vřele nedoporučuji.
Zájemcům o historii jistě neuniknou různé pevnůstky a muzea zabývající se většinou buď velkým obléháním Malty Turky, nebo druhou světovou válkou (Malta zažila několikrát delší a větší bombardování než Londýn).
Pokud preferujete klid a zajímavé přírodní scenerie, vyhraďte si několik dní na ostrůvku Gozo, na který se dostanete busem a trajektem z Valetty za cca dvě hodinky. Po rušné Maltě plné troubících aut a pokřikujících lidí je to celkem oáza klidu. Navíc Gozo je vážně malé, dost se dá zvládnout pěšky. Památek je tu míň (ikdyž chrámy a kostely tu mají taky), zato krajina je zelenější a místy se dočkáte úchvatných scenerií. Rozhodně nevynechejte Azure window na západě. Moře tu vytvořilo vysoký skalnatý oblouk, který opravdu stojí za to. Jako bonus je hned vedle Inland sea - slané jezero propojené s mořem jeskyní. Jenom pozor na dopravu, poslední autobus odtud odjíždí už v 15:15.
Další místo na Gozu, kam se vyplatí udělat si výlet, jsou útesy Ta’Cenc na jihu. Strmé 150m vysoké skaliska zvedající se přímo z moře jsou úchvatnou scenerií.
Pro plážové povaleče pak doporučuji Blue Lagoon na ostrůvku Comino (za loď zaplatíte cca 4 eur, ale dá se to ukecat i níž), vstup do vody je sice skalnatý, ale na šnorchlování je to ideální místo. Případně můžete vyrazit na jednu z mála písčitých pláží v Ramla bay. Autobus sem sice nejezdí, ale exoticky načervenalý písek za krátkou procházku z nejbližší vesnice a trošku komplikovaný přístup do vody jistě stojí.
Navíc, protože Malta má rozlohu jak Praha a Gozo je ještě o dvě třetiny menší, je vše snadno dosažitelné odkudkoliv, nejlépe místními busy (viz doprava).

Řidiči

Malta má jeden z nejvyšších poměrů aut na obyvatele. Na nějakých 450 tisíc obyvatel spadá skoro 400 tisíc aut. Jejich, zvláště mladší majitelé jsou pak povětšinou piráti silnic, kteří chabý výkon a zastaralost svých miláčků kompenzují zběsilou jízdou stylu brzda/plyn, výkonnou audio aparaturou a děravým výfukem pravděpodobně za účelem docílení efektu “kočkolapů”. Auta na Maltě mají prostě povědšinou ZVUK. Za doprovodu naplno puštěné techno hudby a častého troubení se s hvýzdáním brzd a řvaním motoru prohání úzkými uličkami malebných městeček.
V podstatě to samé platí o autobusech. Ty jsou povětšinou ještě z dob koloniálních časů. Vyznačují se romanticky zastaralým vzhledem, totálně vyklepaným motorem, absencí dveří, oblaky černého kouře z výfuků a samozřejmě šílenými řidiči, kteří mají pocit že sedí v kokpitu F1. Závodění v rozrachtaných autobusech plných lidí myslím jen tak jinde v civilizovaném světě nenajdete.
Co se týče troubení, jsou na tom Maltští řidiči myslím ještě o trošku hůř než třeba ti Italští. Vydedukovali jsme, že troubí vždy když:

• se rozjíždí nebo brzdí (což dělají pořád, jezdí brzda/plyn)
• mají před sebou nepřehledné místo
• někdo před nimi stojí a tím je blokuje - třeba i na červenou
• uvidí nějakého známého, což je vzhledem k malé Maltě každou cca minutu. To se potom i zastavý celý autobus a řidič si s dotyčným chvilku vykládá
• jen tak (když má pocit že už prostě dlouho netroubil)

To vše v kombinaci s řízením vlevo tvoří pro našince pestrou a někdy až hrůznou směsici, nějaké půjčování aut bych na Maltě nedoporučil. Líp je na tom Gozo, doprava je tu znatelně méně zahuštěná a lidé klidnější.

Jídlo

Maltský jídelníček je ukázkou středomořské kuchyně, šmrncnutou Anglií a Afrikou. Národním jídlem je tu ryba Puki, tvarem a velikostí připomínající makrelu. Jedná se o sezóní záležitost která se dá na rybích trzích pořídit dost levně. Další Maltskou klasikou je králík. Měli jsme jej na víně se sojovou omáčkou. Levnější variantou je pak pizza, v maltském provedení s místním sírem, klobáskou, olivami a občas taky plátky brambor. Z jedné porce se nají dva průměrní jedlíci. Pokud máte hlouběji do kapsy, je tu na výběr Maltský chléb většinou s olivami, místním sýrem, někdy klobáskou… Taková příjemná svačinka.
Ve stáncích se dá pak pořídit různá směs pirohů plněných hrachovou kaší nebo datlemi (dates).
Na výber je tu pak samořejmě množství ryb a mořských plodů, ikdyž nabídka není tak široká jak by člověk na ostrovním státě čekal.
K hlavním jídlům se většinou po anglickém způsobu podávají pečené brambory. Taktéž snídaně v hotelích jsou anglicko-džemového stylu, až to člověku začne brzo lézt krkem.
Na pití zde seženete místní pivo CISK, je však lepší si ho koupit v obchodě v plechovce, kde je někdy až 5x levnéjší než v restauracích. Jako nealko tu mají limonádu Kinnie, což je jakási obdoba naší Kofoly vyráběná z hořkých pomerančů a s příměsí bylinek.
Ceny jídla v restauracích jsou vyšší než u nás, stánkové pirohy jsou někde kolem 0,20-1EUR, pizza 7-10EUR, ostatní jídla 15EUR a více.

Krajina

Malta Vás překvapí suchem. Na ostrově není žádná řeka, pitná voda jde ze studní nebo se odsoluje mořská. Krajina je plná balvanů a skalisek, celá Malta je na vápencovém podlaží. To je asi, důvod proč místní staví nové domy jak bobři. Všechno je tu z místního vápence, na klasické cihly zde nenarazíte.
Políčka jsou oddělena nízkými zídkami pro udržení vody.
Písečné pláže taky moc nehledejte, na Maltě je jich jen pár. Zbytek je skalnatých, což má ale výhodu v průzračně čisté, nezakalené vodě přímo vyzívající ke šnorchlování.
Pobřeží se tu většinou zvedá poměrně strmě z moře a na mnoha místech tvoří vysoké útesy. Pokud se tedy hodláte koupat, napřed si ověřte, jestli je na daném místě k moři přístup.
Gozo je pak zelenější, jinak platí v podstatě to samé.

Doprava

Pa Maltě se můžete dopravovat následujícími způsoby:

pronájem auta

bych z důvodů uvedených v části “řidiči” doporučil snad jen na Gozu (tam je navíc nižší frekvence autobusů a nejezdí až do večera takže to má větší smysl). Navíc ceny pronájmu jsou prý celkem vysoké a často neobsahují pojištění.

taxi

Taxikářů je po Malté spousta a celkem aktivně nahání lidi, ceny jsou většinou ale předražené. Slyšeli jsme, že se to snad dá napravit smlouváním, ale nezkoušeli jsme.

autobusy

Za 0,47EUR případně za 1,15EUR (asi podle nějakých zón, nicméně ty jsou zmatené, většinou se platí těch 0,47, ale stalo se nám že pak jsme jeli dvě zastávky a chtěli prostě 1,15) se dá dostat přes celý ostrov. Autobusy na Maltě jezdí poměrně často (cca po půl hodinách) v rozmezí cca od šesti ráno do desíti až jedenácti do večera. Z hlavního dopravního uzlu - City Gate hned u bran Valetty jezdí jakési “rozjezdy”. Autobusy nemají nadepsány názvy koncových stanic, nicméně na každých turist-informacích jsou útlé knížečky s přehledným jízdním řádem. Jezdí se plus/minus takže je dobré být na místě o pár minut dříve a nedivit se, když to přijede o pár minut později. Trasy jsou často okružní, tedy nespoléhejte na to, že autobus pojede zpět stejnou cestou kterou jel tam. Autobusáci navíc často moc netuší názvy míst kudy jedou, znají jen názvy koncových stanic. Lístky se prodávají u řidiče. Zastávky jsou prakticky všechny na znamení, k zastavení musíte v autobuse zmáčknout tlačítko podobně jako u nás (nicméně tím, že každý autobus je jiný jsou i tlačítka různě, sledujte místní ;-), případně starší autobusy mají na stropě provázek a u řidiče zvonek/gong. Protože autobusy nemají dveře, je občas možné v hustší dopravě vyskočit třeba na červené. Na přijíždějící autobus je třeba mohutně mávat, pokud je plný, vyprdne se na Vás i tak. Moc často se to ale nestává.
Maltské MHD funguje na prapodivném principu, kdy řidiči jsou zároveň majiteli autobusů a MHD je najímá komplet i se “strojem”. Z toho plyne takřka jistota, že co autobus, to originál (stáří, čistota, výbava, počet míst, znamení zastavení….). I přes to všechno jsou ale autobusy na Maltě nejúčinějším dopravním prostředkem a ikdyž se to nezdá, celý systém funguje dost dobře.
Horší je to na Gozu, busy zde jezdí spíše pro potřeby místních a v odpoledních hodinách četnost spojů znatelně řídne. Na hlavním autobusovém nádraží Goza ve Victorii dostanete od člověka u okénka A4 papír vytištěný na nějaké domácí tiskárně s četností spojů na různá místa ostrova.  Ten je poměrně zásadní, protože jízdní řády nikde nejsou.

lodě

Mezi Matlou a Gozem se nedopravíte jinak (když nepočítám vrtulníkové taxi za cca 150EUR/os ;-) než trajektem. Cena je cca 4,5EUR/os na zpáteční lístek. Jednosměrný ani koupit nejde. Pokud se chcete podívat na Comino, tak z Goza jezdí soukromníci s loděmi pro cca 5-10 lidí. Mají odchytávače po celém nábřeží. Zkuste smlouvat, třeba se dostanete níž než je vyvolávací cena ;-) Mezi Valettou a Sliemou jezdí přívoz/trajektík za euro a cosi. Je to sice dražší než bus, ale zase je to rychlejší protože  bus celou zátoku zdlouhavě objíždí. Z Vittoriosy můžete využít soukromých lodiček jako celkem drahé, ale o to romantičtější, vodní taxi. Mimo to tu spousta turistických kanceláří ale i soukromníků nabízí různé výlety lodí a pod.