serfujeme po gaucich!

Ontario - studene a ciste

Jak pravi klasik "nejen praci clovek je ziv, zazitky jsou potreba". V duchu tohohle hesla jsme si vyrazili odfrknout. Protoze se tady clovek bez auta do prirody nedostane, bylo nutny auto pujcit. Hodili jsme tedy na CS stranku inzerat ze chceme objetk okoli zdali by se nekdo nepridal a nepodelil o naklady. A ono jo! Ozvala se Darshana - Indka, co tu studuje. Takze super! Auto zabookovany, pres CS spani nalezeny a jedeeem.
Chybicka se ovsem vloudila - autopujcovna kde bylo auto zamluveny (a akceptovali karty z CR) sice byla na Finch st, coz se podle nazvu stanice metra zdalo byt za rozkem, nicmene nejak me netuklo ze ulice tu muzou byt opravdu dlouhy. Takze nakonec vstavacka o pul seste rano, na sestou sednout na autobus, strachat se pres cele GTA zhruba hodinku a pul, vystoupit, nabrat auto, dojet zpatky, nabrat Katku a Darshanu..... proste moc jsem se nevyspal. Navic z pujcovneho cca 195$ na tyden se vykluboalo ze je nutny jeste pojisteni a protoze jsme hodlali navstivit i jinou provincii nez Ontario tak jeste cosi takze dohromady skoro dvakrat tolik (370 voci!). Proste dost drahota ale co naplat?

Nas or

Nakonec jsme se trosku zdrzeli proste a misto planu vyrazit tak v osm z toho byla dobre pul desata. Navic pocasi celkem hnus, mlha a poprchavani.
Jenze chacha! Jen co jsme se vymotali z GTA smerem na vychod na Ottawu, prset prestalo a obcas cumelo i slunko.Navic Darshana se vytasila se zasobou susenek, sendvicu a hlavne boruvek v cokolade takze se jelo fakt dobre. I na ten automat si clovek zvykne, ikdyz hlavne pri zpomalovani mi ruka cukala na paku chtic podradit. Jen nechapu na co byl na pristrojovce otackomer.... o tom amici vubec netusi co je zac si myslim.

Darshana

 Zastaveni prvni: Tisic ostrovu

(2.5.2012)

Reka Svateho Vavrince, ktera vyteka z Ontaria tu tvori spoustu zakrutu a zatocin, jmeno pochazi snad od indianu. Ostrovu je ve skutecnosti 1864, od uplne malickych az po celkem velke. No a kdyz si date nekde v restauraci dressing "tisic ostrovu" tak vezte, ze nazev nepochazi nekde z karibiku ale prave odtud.
Zapichli jsme to kdesi u stodoly a zeptali se mistnaku jestli to tam na jejich pozemku muzem na hodku nechat. Byli v pohode, ze jako klidne ale ze nemame chodit tamhle tim smerem, ze tam ma liska liscatka a ze by na nas byla nastvana ze rusime. A takyze jo! Ohlydli jsme se a cca 50m od nas na nas cumelo lisce! Asi prvni ktery jsme ve volne prirode videl ale tady je to asi normalka.
Breh samotneho jezera byl kamenity, obcas nejaka ta fotogenicka duna... fakt pekna zastavka na piknik.

Zastaveni druhe: Ottawa

(2.5.-4.5.2012)

Alexandra bridge

Ottawa je hlavnim mestem Kanady a zaroven ctvrtym nejvetsim Kanadskym mestem. Rozklada se podel stejnojmene reky, ktera zde zaroven tvori hranici mezi provincii Ontario a Quebec. No, vlastne francouzska cast se jmenuje Gatineau ale vlastne je to porad Ottawa. Nazev samotny pak odkazuje na indianske "Odawa", coz znamena obchod nebo obchodnik.
Dorazili jsme do ni ve stredu vecer. Ubytko bylo domluvene pres couchsurfing s Edouardem a jako parada! Clovek se od mistnich dozvi dost podrobnosti a tipu ktere by v pruvodci tezko hledal plus dlai stripky o zivote ve frankofonni oblasti Kanady vubec. Navic ma Edouard celkem dost velky byt takze jsme se vlezli uplne v pohode. Takze rychle spolecna vecere, nejake to vinko a sli jsme na kute. Edouard nam jeste predal klice jakoze druhy den jde do prace tak ze se mame zaridit podle sveho. Jak rikam - pohoda chlapik. Co nas prijemne prekvapilo byla pritomnost alkoholu v normalnich kseftech. Inu frantici, ti se bez vina neobejdou a je to tak dobre (abstinenti prominou).

Alexandra bridge - prekracujeme hranici

Rano jsme vyrazili smerem do mesta. Pocasi nic moc, zatazeno, ale neprselo takze to slo. Hned po par minutach jsme seznali ze Ottawa je mnohem hezci nez Toronto. Cistci, ne tak hlucna a tak nejak francouzska. Napisy dvojjazycne....
Hranici mezi Ontariem a Quebecem jsme prekrocili pres Alexandra bridge - ocelovy most ktery byl ve sve dobe chloubou a vrcholem techniky. Urcite je prijemnejsi nez most vedlejsi pres ktery vede nejaka dalnice.
A hned za mostem vsecko francousky! Anglictina se nekompromisne presunula na druhe misto.
Prosli jsme kolem muzea civilizace. Vevnitr jsme nebyli ale i zvenci je to zajimava budova a vsude kolem zelen. Navic byla zrovna nejaka slavnost tulipanu, kterou je Ottawa celkem proslavena takze vsude kyticek hodne. Na brehu reky jsme chvilku pozorovali sviste a pak pokracovali dal a pres portage bridge zpet na Ontario.

Puvodne jsme chteli navstivit parlament, prohlidky jsou zdarma, ale podle ostrahy uz se zadne ten den nekonaly. Dovolili nam ale zajit podivat se na samotne zasedani. Sice jsme mel trochu strach ze nas predtim svliknou do naha a bude prohlidka telesnych otvoru ale po odebrani vsech batohu, fotaku, kapesnich noziku, kapesnicku a podobne nas nakonec vpustili v obleceni. A celkem bylo na co koukat. V parlamentu je vyzdoba jak v kostele, vsecko nacancane, tmave drevo a vitraze v oknech. Zajimavy. Skoda ze se v samotne zaseaci sini nedalo fotit.
Cestou zpet jsme jeste prikoupili vino pro Edouarda a neco na zub a slo se pak domu. S Edouardem pak vecer zase pokec samozrejme.

Parlament je vevnitr jak nejaky kostel

Muzeum civilizace

nas hostitel Edouard

zastaveni treti: Grande presqu'ile a vodopady

(4.5.2012)

Od Eduarda jmse dostali nejake typy kam se stavit po ceste do Montrealu. Jeden z nic bylo mestecko Montebello, ktere je pry turisticky atraktivni a maji tam snad zadarmo oboru se spoustou zvirat. Bohuzel kdyz jsme tam dojeli, tak jsme zjistili ze obora otvira az za cca 14 dni a zajimavy mysta jsou dost placeny. Nicmene na informacich jsme se dozvedeli ze nedaleko je rezervace Grande presqu'ile a nejaky vodopa ktery pry "neni jak niagara, je malicky ale presto celkem pekny". Znamenalo to sice se par kilaku vratit ale co.

Samotne Grande presqu'ile je poloostrov kde sidli spousta ptaku a zvere. Vjezd je placeny, ale v cene je nastesti i parkovne navic nejakych 6$ na osobu je cena na zdejsi pomery mirna takze hura tam.
Cele je to takove mokradovite, chodi se casto po takovych molech na vodou. Zajimava krajina a zvere fakt dost. Bobri, jiny druh veverek, svisti, ruzni ptacci, kvakani zabek... a jako vrchol vseho jeleni kterim jsme byli fuk a v klidu se pasli cca 5 metru od nas. Parada! Po mestech balzam na dusi.
Potom jeste rychly presun k tem "malickym vodopadum" ktere hrave prekonaly vse co mame v timhle smeru v CR. Holt priroda je tu divocejsi. Navic se zacalo vycasovat a vykouklo na nas i slunicko.

zastaveni ctvrte: Montreal

(4.5.-7.5.2012)

Schody je mesto proslavene

Montreal je po Torontu druhe nejvetsi mesto kanady. Jinak ale vsechna srovnani vychazi ve prospech Montrealu. Je cistci, s mnohem zajimavejsi architekturou a tak nejak zivejsi. Vsude je citit takovy francouzsky duch. Nazev vznikl ze slov Mont Royal, coz je kopec a vlastne i cely ostrov na ktrem mesto lezi.
Specialitou Montrealu jsou schodiste - spousta domku tu nema vchod primo z ulice, ale vedou k nemu schody. Podobne casto vedou i o prvniho patra a ruzne se krouti. Fakt zajimavy.
Opet jsme dorazili vecer, takze ubytko u Davida a Rebeccy a slo se na kute. Rano jsme se vzbudili do krasneho dne. Trosku jsme ale zaspali, Okynka byla do uzke ulicky takze nam prislo ze je jeste sero.
Vyrazili jsme smer downtown. Cestou jsme se stavili ve vietnamske bagetarne na Rue saint Denis. Rebecca s Davidem nam ji doporucili, protoze tam maji levne a chutne a taky ze jo! Mnamka to byla, vyber velky ceny velmi slusne. Malem jsme to ale presli protoze v okoli je obchudku spousta.

Po stejne ulici jsme dosli az na breh reky Sv. Vavrince do oblasti Old port. Montreal byl ve sve dobe  nejvetsim pristavem, do ktereho po rec vplouvaly lode z Evropy. Dodnes jsou tu k videni zdymadla a velka mola, ktera jsou casto premenena v parciky.
Na jednom z mol jsme zahledli nejake stany a on to slavny Cirque du Soleil! Pozdej nam Rebecca vysvetlila ze tenhle znamy cirkus z Montrealu pochazi, coz jsme netusili.
Z mol je pekny vyhled na reku, ktera ac siroka, tak je pekne rychla. Nechapu jak se proti proudu plavily ty lode...

Pak jeste prochazka po starem meste a kratky odpocinek na Place d'Armes kde jsme zmrkli nejake svatby. Byl krasny den a k tomu sobota takze proc ne. Mistnaci si potrpi na limuziny a luxusni svatby takze bylo na co koukat.
Jeste mala odbocka na Marché Bonsecours. Trhy se zde sice nekonaly, zato upominkove predmety tu mely o 200% vkusnejsi nez v Otariu a hlavne - byla tu zrovna vystava maleb "11 nations", tedy maleb vytvorenych Indiany. Docela z toho na me dychnul smutek ztracenych narodu. Indianum se tu souhrnne rika "first nations". No ale pry se ve skolach zase zacinaji ucit jejich jazyky a tak takze treba se to ozivy. 
Pak hura dal kolem radnice na Champs de Mars a pak do podzemi. Montreal ma totiz, jako ostatne vetsina Kanadskych mest, rozsahle vnitrni prostory kde se da nakupovat i v zime (viz The Path v Toronto) aby ekonomika nestagnovala. Prosili jsme pres obchodni komplex Complexe Desjardins na namesti Place des Arts. Podle Rebeccy a Davida je tam dost poulicnich umelcu a tak. Meli jsme ale asi smulu, zadne jsme nevideli. Zato tam byla spousta holek oblecenych do divadla... asi nejake ukonceni skolniho roku nebo tak neco. kazdopadne misto je to prijemne i tak, pekne jsme se vyhrali na odpolednim slunicku a hupky domu. Jetse kratka zastavka v parku na foceni veverek, stacilo vytahnout susenky a byli jsme obklopeni. Je jich tu asi nejvic co jsme zatim videli a nejmin se boji.
V nedeli jsme vyrazili na samotny Mont Royal, je z nej super vyhled na mesto. Na upati pak prodavaji mistni spoustu tretek, bubnuji na bubny a tak. Takze jsem poridil nahrdelnik od praveho "first nation" clovicka (= po nasem Indiana). Mel spoustu dalsich krasnych veci zdobenych drapy z medvedu a tak ale cena byla nad me moznosti. Vsechno ale pry ulovil sam, cemuz by se podle fotoalba co tam mel dalo i verit.

Cestou zpet jsme potkali nahodou ceskou restauraci "Bily kun". Bohuzel meli zavreno.
Odpoledne jsme pak uz bez Rebeccy (mela mit nocni a chtela si dachnout) na olympijsky stadion. Podle ni to bylo pesky cca 20 minut ale asi si to nejak spletla s kolem ci co. Nakonec jsme se tam strachali skoro hodinu. Samotny stadion jako pekny, byli jsme i vevnitr na nejakych plaveckych zavodech, ale mistnaci jej pry moc radi nemaji protoze na nej mesto jeste furt plati. To je videt jaka je ta olympiada bublina. kazddopadne soucasti komplexu je i nejvyssi naklonena vez sveta - vyska  165m, naklon 45st. Nahoru jsme ale nejeli, podle Rebeccy neni vyhled o nic lepsi nez z Mont Royalu a navic za prachy... ;-)
Hned vedle olympijskeho stadionu je i botanicka zahrada Jardin botanique de Montréal. Je obrovska a svetove hodne vyznamna pro svoji velikost a rozmanitost. Bohuzel jsme jen nakouknuli na zacatek a pokochali se aspon tulipany a potom honem zpet domu.

Na veceri jsme se hodne tesil, podle Davida zacala sezona humru, lovi je v New Brunswicku a zacatkem kvetna jsou cerstvi v obchodech. Navic retezec Metro je ma v akci za cca 6$/lib. Nelze odolat! Jenze ouha! Kdyz jsem se vydal s Davidem na nakup tak je meli uz vsude vyprodany. Sakraprace tohle me fakt stvalo utekl mi kulinarsky zaitek.
Vecer jsme zmaknuli aspon tacos placky, ktere se tu prodavaji i jako "combo" proste balicek ktery obsahuje vsechny dulezite ingedience. Dost nas to zaujalo (katku mekke, me tvrde a krupave) je to rychle dobre a ne az tak drahe takze urco zopaknem. Kazdopado hromadny vecer moc prijemny. David je fanda do hokeje, ukazal nam nejake video s Tomasem Plekancem (vyslovovan jako "Plekanek") a Lucii Vondrackovou, ktere tu bezelo v ramci predstavovani hracu hokeje. Celkem sranda.

Darshana, Mildak a Rebecca

Rebecca

David

zastaveni pate: Bird sanctuary a Long sault parkway

(7.5.2012)

Reka Sv. Vavrince - cista a studena

Cestou zpet do Toronta jsme se jesta zastavili nedaleko Cornwalu. Je tu system nekolika ostrovu ktere tvori takovy jakoby nahedelnik a pak jeste park Bird sactuary. Pocasi pralo takze takova pohodicka ale mimo supu ktere jsme vyrusili od obeda a krasne krajiny v podstate nic zvlastniho.
Pak uz jen najet na 401 a zpatky do velkomesta. Cestou jsem jeste zvladnul nafotit par takovych tech klasickych nakladaku....

...zpet v Torontu a co dal?

Do Toronta jsme dojeli na vecer, vyhodili Darshanu doma, nabrali veci co sjme meli schovany u Natalie a Jiluana a presunuli jsme se k Michelle, pro kterou obcas neco delam.
Bydleni u Whitney jsme uz opustili nadobro pred odjezdem na vylet protze TRADAAAAA.... posledni noc a den v Torontu (u Michelle), vecer kolem jedenacte presun na letiste, tam straveni noci na sedackach a v 0705 odlet smer Calgary.... ale o tom az priste.